Zobrazení: 0

Botanická
terminologie
kávy

bOTANICKÁ TERMINOLOGIE KÁVY

Druh

V botanickém kontextu pojem „druh“ označuje základní kategorii pro klasifikaci rostlin, které sdílejí společné morfologické a genetické charakteristiky a jsou schopné se mezi sebou přirozeně křížit a produkovat plodné potomstvo. Ve vztahu ke kávovému průmyslu má tento pojem zvláštní význam, protože různé druhy kávovníku mají zásadní vliv na chuť, aroma, odolnost vůči chorobám a další vlastnosti výsledné kávy.

Odrůda

Botanicky vzato, pojem „odrůda“ (anglicky variety nebo cultivar) označuje konkrétní genetickou linii nebo skupinu rostlin v rámci jednoho druhu, které mají specifické a předvídatelné charakteristiky. Tyto charakteristiky mohou zahrnovat růstové vlastnosti, odolnost vůči chorobám, velikost a tvar zrna nebo chuťový profil výsledné kávy. Ve vztahu ke kávovému průmyslu odrůdy hrají zásadní roli, protože určují nejen kvalitu a chuťový profil, ale také ekonomiku a udržitelnost pěstování kávy.

Kultivar

Pojem kultivar (z anglického cultivated variety) označuje specifickou linii rostlin, která byla uměle vytvořena nebo vybrána pro své specifické vlastnosti a je šířena vegetativním rozmnožováním (např. řízkováním) nebo přesným semenářstvím, aby se zachovala genetická identita a vlastnosti. Kultivary v kávovém průmyslu jsou významné, protože se jedná o pečlivě šlechtěné rostliny, které kombinují určité požadované vlastnosti, jako je chuť, odolnost vůči chorobám, výnos nebo adaptace na specifické pěstební podmínky.

Hybrid

Jde o potomka dvou různým druhů, odrůd nebo kultivarů. Křížení probíhá buď úmyslně, nebo přirozeně opylením bez zásahu člověka. Jeden z nejznámějších mezidruhových hybridů je arabica. Ta je odolná vůči listové rzi právě díky silným genům druhu Canephora, ze kterého se na hybrid přenesly.

odrůda

Odrůda v kontextu pěstování kávovníku

Slovo „odrůda“ ve vztahu ke kávovníku (rod Coffea) označuje specifickou skupinu rostlin uvnitř druhu, která má určité charakteristické vlastnosti. Tyto vlastnosti mohou zahrnovat morfologické rysy, jako je tvar a velikost plodů a listů, stejně jako agronomické vlastnosti, jako je odolnost vůči chorobám, výnos nebo chuť a aroma kávových zrn. Odrůdy jsou výsledkem přirozené selekce nebo cíleného šlechtění a jsou geneticky odlišné od ostatních odrůd téhož druhu.

Význam odrůd pro kávovník

  1. Genetická rozmanitost:

    • Odrůdy představují genetickou rozmanitost uvnitř druhu kávovníku, což je klíčové pro adaptabilitu na různé pěstitelské podmínky a ochranu proti chorobám a škůdcům.
  2. Specifické vlastnosti:

    • Každá odrůda může mít specifické vlastnosti, které jsou žádoucí pro různé pěstitelské podmínky nebo tržní požadavky. To zahrnuje například odolnost vůči určitým chorobám, výnos, kvalitu zrna nebo přizpůsobivost klimatickým podmínkám.
  3. Chuť a kvalita zrna:

    • Odrůdy mohou produkovat kávová zrna s různými chuťovými profily, což je důležité pro speciality kávových trhů. Různé odrůdy mohou mít jedinečné aroma, kyselost, tělo a chuť.
 

Příklady odrůd kávovníku

  1. Coffea arabica:

    • Typica: Jedna z nejstarších a nejznámějších odrůd. Typica je ceněná pro svou jemnou a vyváženou chuť, ale je náchylnější k chorobám.
    • Bourbon: Odrůda známá svou sladkou a komplexní chutí. Má vyšší výnosy než Typica a je mírně odolnější vůči některým chorobám.
    • Caturra: Mutace Bourbonu, která má vyšší výnosy a je kompaktnější, což usnadňuje sklizeň.
    • SL28 a SL34: Odrůdy vyvinuté v Keni známé svou odolností vůči suchu a vynikající kvalitou zrna s výrazným chuťovým profilem.
  2. Coffea canephora (robusta):

    • Conilon: Brazilská odrůda robusty známá svou odolností vůči chorobám a schopností růst v nižších nadmořských výškách.
    • Nganda: Tradiční africká odrůda robusty s vysokou odolností vůči chorobám.
 

Rozdíl mezi odrůdou a kultivarem

  • Odrůda: Termín „odrůda“ se používá obecněji pro jakoukoli geneticky odlišnou skupinu rostlin uvnitř druhu, včetně těch, které vznikly přirozenou selekcí nebo šlechtěním.
  • Kultivar: Speciální typ odrůdy, která byla konkrétně vybrána a šlechtěna pro zemědělské účely a je geneticky stabilní. Kultivar je vždy odrůda, ale odrůda nemusí být vždy kultivar.
 
Význam odrůd v kávovém průmyslu
  • Optimalizace produkce: Výběr vhodných odrůd umožňuje pěstitelům dosáhnout vyšších výnosů a lepší kvality zrna, což zvyšuje ekonomickou efektivitu jejich plantáží.
  • Adaptabilita: Odrůdy s různými vlastnostmi umožňují pěstování kávovníku v různých klimatických a ekologických podmínkách.
  • Různorodost nabídky: Odrůdy s různými chuťovými profily umožňují producentům nabízet různé druhy kávy, které uspokojí širokou škálu spotřebitelů.
 

Závěr

Odrůda kávovníku je specifická skupina rostlin s charakteristickými vlastnostmi, které byly vybrány pro své agronomické a senzorické kvality. Výběr a používání vhodných odrůd je klíčové pro úspěšnou produkci kávy, umožňuje přizpůsobení se různým pěstitelským podmínkám a splňuje rozmanité požadavky trhu na kvalitu a chuť kávy.

DRUH

Druh v kontextu pěstování kávovníku

Slovo „druh“ ve vztahu ke kávovníku (rod Coffea) označuje základní taxonomickou jednotku, která zahrnuje skupinu rostlin sdílejících společné genetické a morfologické charakteristiky a schopnost vzájemného křížení, které produkuje plodné potomstvo. Druhy jsou základními stavebními kameny biologické diverzity a každý druh kávovníku má své specifické vlastnosti a ekologické nároky.

 

Význam druhu pro kávovník

  1. Genetická diverzita:

    • Každý druh kávovníku představuje specifickou genetickou výbavu, která přispívá k celkové genetické diverzitě rodu Coffea. Tato diverzita je klíčová pro adaptabilitu kávovníků na různé ekologické a klimatické podmínky.
  2. Ekologická specializace:

    • Různé druhy kávovníku jsou přizpůsobeny různým ekologickým podmínkám, jako jsou nadmořská výška, teplota, srážky a půdní podmínky. Tato specializace umožňuje pěstování kávy v různých regionech světa.
  3. Odolnost vůči chorobám a škůdcům:

    • Některé druhy kávovníku mají přirozenou odolnost vůči určitým chorobám a škůdcům. Tento genetický materiál může být využit v šlechtění, aby se zvýšila odolnost komerčně pěstovaných druhů.
 

Hlavní druhy kávovníku

  1. Coffea arabica:

    • Coffea arabica, běžně známý jako arabica, je nejrozšířenější druh kávovníku a tvoří přibližně 60-70 % světové produkce kávy. Tento druh je ceněn pro svou vysokou kvalitu zrna a komplexní chuťové profily. Arabica kávovníky rostou nejlépe ve vyšších nadmořských výškách a jsou náchylnější k chorobám a škůdcům.
  2. Coffea canephora:

    • Coffea canephora, běžně známý jako robusta, tvoří zhruba 30-40 % světové produkce kávy. Tento druh je odolnější vůči chorobám a škůdcům a roste v nižších nadmořských výškách. Robusta zrna mají vyšší obsah kofeinu a silnější, hořčí chuť než arabica.
  3. Další druhy:

    • Existuje mnoho dalších druhů kávovníku, které se obvykle nepěstují komerčně, ale mají významný genetický potenciál pro šlechtění a zlepšování komerčně pěstovaných druhů. Patří sem například Coffea liberica a Coffea excelsa.
 

Význam druhu v kávovém průmyslu

  • Šlechtění a zlepšování: Genetická diverzita mezi druhy kávovníku je klíčová pro šlechtění nových odrůd s lepšími vlastnostmi, jako je vyšší výnos, lepší kvalita zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům a přizpůsobivost klimatickým změnám.
  • Ochrana a konzervace: Zachování genetické diverzity a ochrana divokých druhů kávovníku jsou důležité pro udržitelnost kávového průmyslu. Divoké druhy mohou obsahovat cenné genetické vlastnosti, které mohou být klíčové pro budoucí adaptace a šlechtění.
  • Rozmanitost nabídky: Rozdílné druhy kávovníku poskytují různé chuťové profily, což umožňuje producentům nabízet širokou škálu kávových produktů, které uspokojí různé preference spotřebitelů.
 

Závěr

Druh kávovníku je základní taxonomická jednotka, která zahrnuje skupinu rostlin s podobnými genetickými a morfologickými charakteristikami. Hlavní druhy kávovníku, jako jsou Coffea arabica a Coffea canephora, hrají klíčovou roli v kávovém průmyslu díky své genetické diverzitě, ekologické specializaci a odolnosti vůči chorobám a škůdcům. Zachování a využití genetické diverzity mezi druhy je zásadní pro udržitelnost a rozvoj kávového průmyslu.

Kultivar

Kultivar v kontextu pěstování kávovníku

Slovo „kultivar“ (zkráceně z „kultivovaný variat“) ve vztahu ke kávovníku (rod Coffea) označuje specifickou odrůdu kávovníku, která byla vybrána a šlechtěna pro své žádoucí vlastnosti, jako jsou výnos, kvalita zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům nebo schopnost přizpůsobit se různým klimatickým podmínkám. Kultivar je tedy konkrétní genetická linie kávovníku, která je rozmnožována a pěstována pro své specifické vlastnosti.

Význam kultivaru pro kávovník

  1. Genetická stabilita a uniformita

    • Kultivary jsou geneticky stabilní linie, které poskytují jednotnou produkci s předvídatelnými vlastnostmi. To znamená, že kávovníky stejného kultivaru budou mít podobné vlastnosti, což usnadňuje správu a optimalizaci produkce.
  2. Specifické vlastnosti

    • Kultivary mohou být šlechtěny pro různé specifické vlastnosti, jako je odolnost vůči chorobám (např. kávová rez), vyšší výnosy, lepší kvalita zrna nebo schopnost růst v různých klimatických podmínkách.
  3. Přizpůsobení lokalitě

    • Některé kultivary jsou vyvinuty speciálně pro pěstování v určitých regionech nebo podmínkách, což umožňuje pěstitelům optimalizovat produkci podle místních podmínek.
  4. Kvalita a chuť

    • Kávovníky různých kultivarů mohou produkovat zrna s různými chuťovými profily, což je důležité pro specializované trhy s kávou, kde se oceňuje specifická chuť a aroma.

Příklady kultivarů kávovníku

  1. Typica

    • Jeden z nejstarších a nejtradičnějších kultivarů Coffea arabica. Je známý svou vynikající kvalitou zrna a jemným chuťovým profilem, ale je také náchylnější k chorobám.
  2. Bourbon

    • Další významný kultivar Coffea arabica, který je ceněn pro svou sladkou a komplexní chuť. Má mírně vyšší výnosy než Typica a je také mírně odolnější vůči některým chorobám.
  3. Catuai

    • Kultivar vyvinutý v Brazílii křížením mezi odrůdami Mundo Novo a Caturra. Je známý svou odolností vůči větru a dešti a má vysoké výnosy.
  4. SL28 a SL34

    • Kultivary vyvinuté v Keni známé svou odolností vůči suchu a vysokou kvalitou zrna s výrazným chuťovým profilem.

Význam kultivarů v kávovém průmyslu

  • Optimalizace produkce: Výběr vhodných kultivarů umožňuje pěstitelům dosáhnout vyšších výnosů a lepší kvality zrna, což zvyšuje ekonomickou efektivitu jejich plantáží.
  • Různorodost nabídky: Kultivary s různými chuťovými profily umožňují producentům nabízet různé druhy kávy, které uspokojí širokou škálu spotřebitelů.
  • Odolnost vůči chorobám: Použití kultivarů odolných vůči chorobám snižuje potřebu chemických ošetření, což je výhodné jak ekonomicky, tak ekologicky.

Závěr

Kultivar kávovníku je specifická odrůda, která byla šlechtěna a vybrána pro své žádoucí vlastnosti. Výběr a používání vhodných kultivarů je klíčové pro optimalizaci produkce kávy, zajištění vysoké kvality zrna a přizpůsobení se různým pěstitelským podmínkám.

Hybrid

Hybrid v kontextu pěstování kávovníku

Slovo „hybrid“ v kontextu kávovníku (rod Coffea) označuje rostlinu, která vznikla křížením dvou různých druhů kávovníku. Hybridy se vytvářejí za účelem kombinace výhodných vlastností obou rodičovských druhů, jako je vyšší výnos, odolnost vůči chorobám, škůdcům a lepší přizpůsobení se klimatickým podmínkám.

Význam hybridů pro kávovník

  1. Zvýšená odolnost vůči chorobám a škůdcům

    • Hybridní kávovníky mohou kombinovat odolnost vůči různým chorobám a škůdcům z obou rodičovských druhů. Například hybrid mezi Coffea arabica (která má vysokou kvalitu zrna, ale je náchylnější k chorobám) a Coffea canephora (robusta, která je odolnější) může vykazovat lepší odolnost než čistý druh C. arabica.
  2. Vyšší výnosy a kvalita

    • Hybridní kávovníky mohou mít vyšší výnosy a lepší kvalitu zrna. Kombinací vlastností rodičovských druhů mohou hybridy produkovat více kávy s lepšími senzorickými vlastnostmi.
  3. Přizpůsobení se klimatickým změnám

    • Hybridy mohou lépe přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám. Křížením druhů s různými ekologickými požadavky lze získat hybridy, které jsou schopny růst a produkovat kvalitní kávu i v podmínkách, kde by čisté druhy nebyly tak úspěšné.
 

Proces tvorby hybridů u kávovníku

  1. Výběr rodičovských druhů

    • Šlechtitelé vybírají dva různé druhy kávovníku s komplementárními vlastnostmi. Například mohou křížit C. arabica pro její kvalitu zrna s C. canephora pro její odolnost vůči chorobám.
  2. Křížení

    • Provádí se ruční křížení, kdy je pyl z jednoho druhu přenesen na květ druhého druhu. Tento proces je pečlivě kontrolován, aby se zajistila správná kombinace genetického materiálu.
  3. Výběr potomků

    • Z hybridních potomků jsou vybírány rostliny s žádoucími vlastnostmi. Tyto vybrané hybridy se dále testují a šlechtí, aby se zajistila stabilita a výkonnost těchto vlastností.
 

Příklad hybridu kávovníku

Jedním z dobře známých hybridů kávovníku je „Catimor„. Tento hybrid je výsledkem křížení mezi C. arabica odrůdy „Caturra“ a C. canephora odrůdy „Timor“. Catimor kombinuje kvalitu zrna C. arabica s odolností vůči chorobám, kterou poskytuje C. canephora.

Závěr

Hybridy kávovníku jsou klíčovým nástrojem ve šlechtění kávy, umožňující kombinaci výhodných vlastností různých druhů kávovníku. Díky hybridizaci mohou pěstitelé získat kávovníky s vyšší odolností, výnosy a lepší kvalitou zrna, což přispívá k udržitelnosti a ekonomické životaschopnosti produkce kávy v různých klimatických a ekologických podmínkách.

Šlechtění rostlin

Šlechtění rostlin je cílevědomá lidská činnost zaměřená na vytváření (šlechtění) nových odrůd zemědělských, okrasných a lesních plodin, případně zlepšování již stávajících odrůd. Šlechtění zahrnuje udržování a rozmnožování odrůd povolených a doporučených k pěstování, tzn. odrůd, které svými znaky produkce, kvality a dalšími hospodářsky významnými vlastnostmi splňují požadavky uživatelů.[1] Šlechtěnější rostliny tak mohou být výnosnější i ve zhoršenějších podmínkách

Základní cíle šlechtění rostlin:

zvýšení odolnosti

  • zvýšení odolnosti (rezistence) vůči negativním vlivům (stresu, zhoršeným životním podmínkám) – šlechtění na odolnost vůči chladu, mrazu, zimě, suchu, zasolení půdy, chorobám a škůdcům
 

zvýšení výnosu

  • zvýšení výnosu a vylepšení žádoucích vlastností (velikost nejžádanějších částí rostliny, lepší látkové složení, zkrácení délky vegetační doby – možnost pěstování plodin i v klimaticky méně vhodných oblastech)
 

zlepšení vlastností

  • zlepšení vlastností pro pěstování (šlechtění na nepoléhavost, stejnoměrné a současné dozrávání, odolnost k vypadávání semen, toleranci k herbicidům, k toxicitě nízkého pH půdy, k toxicitě těžkých kovů, na efektivní využívání živin a na zvýšenou fixaci dusíku)
 

rychlejší a efektivnější rozmnožování 

  • rychlejší a efektivnější rozmnožování žádaných odrůd bez rozředění jejich vlastností (množení rostlin in vitro, klonováním)
 

tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi

  • tvorba rostlin s novými využitelnými vlastnostmi (např. genetické manipulace – rostliny produkující toxiny bakterie Bacillus thuringiensis nejsou poškozovány škůdci a není třeba je chemicky ošetřovat).

Přehled

taxonomická kategorie nebo taxonomická hierarchie

Kategorie, přesněji taxonomická kategorie (anglicky taxonomic rank), též klasifikační kategorie je abstraktní termín používaný v taxonomii (biologie). Obecně označuje postavení taxonu v taxonomické hierarchii, jinými slovy úroveň v hierarchické klasifikaci.

V Mezinárodním kódu botanické nomenklatury a Mezinárodních pravidlech zoologické nomenklatury se označuje termínem klasifikační úroveň (anglicky rank). Anglický pojem „ranking“ pak znamená zařazení určitého taxonu do klasifikační (kategoriální) úrovně.

Taxony zařazené do určité kategorie jsou konkrétní skupiny skutečných organismů na nějaké klasifikační úrovni.

Zásadami pro pojmenování jednotlivých taxonů se zabývá biologická nomenklatura.

Základní taxonomické kategorie

Základní taxonomické kategorie vícejazyčně (zoologie a botanika)
českylatinskyanglickyněmeckyšpanělskyfrancouzskyruskyjaponsky
říšeregnumkingdomReichreinorègneцарство界 (kai)
kmen1phylumphylumStammfilophylumтип門 (mon)
oddělení2divisiodivisionAbteilungdivisiónembranchementотдел門 (mon)
třídaclassisclassKlasseclaseclasseкласс綱 (kó)
řádordoorderOrdnungordenordreотряд目 (moku)
čeleďfamiliafamilyFamiliefamiliafamilleсемейство科 (ka)
rodgenusgenusGattunggénerogenreрод属 (zoku)
druhspeciesspeciesArtespecieespèceвид種 (šu)
Poznámky k tabulce
1 Používáno v zoologii, v botanice pravidly postaveno na roveň oddělení.
2 Preferováno v botanice před kategorií kmen, která je považována za identickou.

Pro meziúrovně, pokud jsou v daném taxonomickém systému potřeba, se zpravidla používají taxony odvozené předponami nad- (o jednu meziúroveň výše), pod-, infra- resp. parv- (o 1, 2 resp. 3 meziúrovně níže), tedy k úrovni řádu je běžných 5 meziúrovní: nadřád, řád, podřád, infrařád a parvřád. Specifickými běžně užívanými meziúrovněmi mezi čeledí a rodem jsou tribus, v botanice pak mezi rodem a druhem sekce a řada a mezi druhem a poddruhem agregát. Je možné se výjimečně setkat i s dalšími nestandardními meziúrovněmi (gigařád, megařád, grandřád/velkořád, nanořád, hypořád…).

Taxonomické kategorie pod úrovní druhu se liší u přírodních a chovných/kultivovaných jedinců:

  • Pro přírodní druhy jsou běžnými taxony rostlin a živočichů poddruh, varieta, podvarieta, forma a ráz.
  • Pro chovné živočichy je základní poddruhovou úrovní plemeno (rasa). Pro kultivované rostliny (i následně zplanělé) je základní poddruhovou úrovní kultivar, vyššími k ní pak skupina a grex.[1]
Při laickém použití často dochází k záměně poddruhových taxonů přírodně žijících/planých a chovných/kultivovaných živočichů a rostlin, což je z odborného hlediska chybné, neboť takové taxony mají odlišnou definici. Nejednoznačné jsou z téhož důvodu i některé české varianty názvů těchto taxonů – český název odrůda je například používán jak pro varietu, tak pro kultivar.
  • Nižší úrovně než plemeno a kultivar již zpravidla nemají jednoznačně definovanou a obecně platnou úroveň, ale závisejí na způsobu množení (patří sem např. chovy, klony, chiméry, hybridy, linie, multilinie, rodiny apod.)
  • Obecná prokaryotická a virologická taxonomická klasifikace končí úrovní druhu, případně poddruhu (jehož synonymem v bakteriologii je varieta). Nižší úrovně – sérotypgenotyp, „strain“ (česky ráz či kmen, ale druhé označení je pro viry nesprávné, kmenem je „phylum“), kultura, subkultura, varianta a izolát), používané mikrobiologickými a lékařskými specialisty, již zpravidla nemají jednoznačně definovanou a obecně platnou úroveň.

zdroj: wiki

Čerstvě pražená zrnková káva

MEXICO

Mexico Chiapas Finca Nueva Linda Washed EP

Mexico Finca Nueva Linda je výjimečná káva pocházející z regionu Chiapas v Mexiku. Tato oblast je známá produkcí vysoce kvalitní arabiky díky svým ideálním klimatickým podmínkám a vysoké nadmořské výšce. Finca Nueva Linda je konkrétní farma, která se specializuje na ekologické pěstování kávy, s důrazem na udržitelnost a ochranu přírody

(2544)

362,-

  • Region: Chiapas, Mexiko
  • Nadmořská výška: Kávovníky rostou ve výšce přibližně 1 200–1 400 m n. m., což umožňuje pomalé zrání kávových třešní a rozvoj komplexních chutí.
  • Odrůda: Pěstuje se zde především arabika z odrůd jako Typica, Bourbon a Caturra.
  • Zpracování: Káva je mokře zpracovaná (Washed), což znamená, že po sklizni jsou třešně zbaveny dužiny a omyty, což přispívá k čisté chuti s vyšší kyselostí.
  • Certifikace: Tato káva je často certifikovaná jako organická a někdy také jako Rainforest Alliance, což odráží závazek k ekologickým a udržitelným zemědělským postupům.
  •  

Káva z Finca Nueva Linda je známá svou vyváženou chutí s jemnými tóny ovoce, čokolády a koření. Díky zpracování a nadmořské výšce má čistou a jasnou kyselost.

  • Aroma: Bohaté a komplexní s tóny čokolády, karamelu, mandlí a jemnými náznaky koření.
  • Kyselost: Střední, čistá a jemná, s náznaky citrusových plodů jako je limetka nebo pomeranč.
  • Tělo: Střední až plné, hladké a příjemně krémové. Tělo této kávy má vyvážený charakter, což z ní činí ideální volbu pro širokou škálu příprav.
  • Chutě: Čokoládové tóny jsou dominantní, s přítomností karamelu a mandlí, doplněné jemnými ovocnými tóny. Můžete zaznamenat náznaky černého čaje, červeného ovoce nebo třešní.
  • Dochuť: Dlouhá a sladká, s jemnou chutí karamelu a čokolády.

Káva Mexico Finca Nueva Linda z oblasti Chiapas je známá pro svou vyváženou kombinaci čokoládových a ovocných chutí, jemnou kyselost a hladké tělo. Je to perfektní volba pro milovníky středně pražené kávy, kteří hledají komplexní a sladkou kávu s přetrvávajícím čokoládovým dozvukem.

Zobrazení: 0